Každé spálení od sluníčka naši kůži nevratně poškozuje, měli bychom tedy udělat vše pro to, aby ke spálením nedocházelo. Ale přiznejme si, aspoň jednou za léto to potká většinu z nás. Jak akutně mírnit bolest a pomoct pokožce s hojením?
Pokud sluneční paprsky celoročně dopadají na kůži nebo pleť nechráněnou oblečením nebo krémy se štítem proti UVA a UVB záření, způsobují její poškozování, které se projevuje jako předčasné stárnutí, pigmentové skvrny nebo, což je nejhorší scénář, jako rakovina kůže. Nemusí přitom nastat ani viditelné a bolestivé spálení, které už někdy, nejčastěji na dovolené, zažil každý z nás. Akutní, tedy rychle vzniklé, spálení je extrém, který samozřejmě poškození kůže ještě prohlubuje. Je to vlastně neinfekční zánět kůže projevující se zarudnutím, vznikem puchýřů, napětím a bolestí pokožky po pobytu na slunci. Na to, jak je spálení závažné, má vliv délka působení ultrafialového slunečního záření, jeho intenzita (největší bývá kolem poledne a brzy odpoledne) a fototyp kůže (světlý nebo tmavý). Podle toho odborníci rozlišují spálení mírné (kůže je začervenalá, horká a bolestivá, může se objevit svědění a vyšší citlivost), středně těžké (kůže je rudá, s malými, bílými puchýřky, velmi často se sloupává a praská) a těžké (kůže je tmavě červená s puchýřky i bez nich, objevuje se zimnice, bolest hlavy, nevolnost, závratě a horečka).
Kdy hrozí spálení víc aneb Chyby v prevenci
Pokud se chceme pohybovat na sluníčku a nebudeme zrovna zahalení od hlavy až k patě, musíme se namazat opalovacím přípravkem, ideálně tzv. širokospektrým, který chrání jak proti spálení (UVB sluneční paprsky), tak proti stárnutí kůže (UVA sluneční paprsky). A tady vznikají úskalí – spálit se můžeme, pokud se namažeme málo (na tělo dospělého je potřeba zhruba 30 mililitrů přípravku, tedy poměrně hodně), nebo pokud použijeme krém s prošlým datem spotřeby, třeba z loňské sezony (kvalita filtrů v ochranném krému či mléce se s časem snižuje). Další častou příčinou spálení je, že zapomeneme chránit nějakou oblast těla (hůře dostupné části zad, nárty, uši, nos), nebo se nám přípravek smyje pocením při sportování a práci venku nebo vodou při plavání. Řešením jsou voděodolné krémy (ale pozor, po koupání je nutné se znovu natřít), krémy speciálně určené na sportování nebo přípravky ve formě tyčinek a sprejů, které lze rychle a jednoduše aplikovat znovu, kdykoli je třeba. Pozor také na užívané léky – některé ovlivňují obranyschopnost pokožky a mohou vyvolat nechtěné kožní reakce při vystavení pokožky slunci.
První pomoc pro pokožku spálenou od sluníčka
Stalo se a spálili jsme se. Jak minimalizovat škody? Už na začátku bychom měli věnovat pozornost varovným signálům těla a hned při prvních příznacích spálení jako je píchání, svědění a pálení kůže se obléknout a schovat do stínu, nejlépe do budovy (pozor, zčervenání kůže se objevuje až s časovým odstupem). Jako u každé jiné spáleniny je dobrou první pomocí chlazení přikládáním chladných obkladů nebo vlažnou sprchou. Obklady lze namočit do studené vody, ale třeba i do vychlazeného odvaru z černého nebo zeleného čaje. Osvědčenou „babskou radou“ je obklad z bílého jogurtu, tvarohu nebo vychlazených plátků okurek. Po koupeli pomůže pokožku zklidnit speciální regenerační přípravek s obsahem dexpanthenolu (např. Belodex pěna, Bepanthen mast), aloe vera (např. Aloe vera gel) nebo měsíčku lékařského. Všechny tyto přípravky, které jsou k dipozici v lékárnách, působí skutečně blahodárně – regenerují pokožku, tiší bolest a podporují hojení. Neméně důležité je pro následující dny zvýšit příjem tekutin – tělo má při hojení spálenin vyšší nároky na vodu, proto mu dopřejte dostatek neperlivé vody, minerálky nebo neslazených čajů. Pokud se na kůži objeví puchýřky, zásadně je nepropichujte a dopřejte jim čas, aby se samy zahojily. Tekutina, která je v nich obsažená, chrání postižená místa před infekcí a přispívá k hojení kůže. Samozřejmostí je vyhnout se slunci, dokud se kůže zcela neuzdraví. Před slunečním zářením spolehlivě ochrání oděv, který neprosvítá, když jej zvednete proti světlu. Pokud je spálení velmi bolestivé, zvažte užití volně prodejného léku proti bolesti s protizánětlivými účinky, např. ibuprofen. Po zahojení byste na místa po spálení měli aplikovat co nejvyšší možnou sluneční ochranu, tedy SPF 50, pokud budete chodit nezakrytí.
Kdy vyhledat lékaře?
V případě, že máte puchýřky pokrytou větší část kůže, například celá záda, trpíte nesnesitelnou bolestí nebo máte těžké spálení spojené se závratěmi, zimnicemi a horečkou, je nejlepším řešením vyhledat lékařskou pomoc. Lékař doporučí vhodnou léčbu, která obvykle zahrnuje klidový režim, podání kortikosteroidů a v případě komplikací také hospitalizaci a podání infúzí.
Sluneční alergie – vyrážka ze slunce
Odhaduje se, že až pětina lidí trpí tzv. sluneční alergií. Její příznaky mohou být nepříjemné, neboť se často objevují na viditelných částech těla, včetně paží a hrudníku. Jedná se o kožní onemocnění způsobené UV zářením. Typické jsou opožděné příznaky, které se objeví jeden nebo dva dny po pobytu na slunci a mohou mít formu od mírné vyrážky s pupínky, začervenání až po puchýřky s vřídky. Téměř vždy tyto projevy doprovází intenzivní podráždění a svědění. Běžně se sluneční alergie vyskytuje na jaře, kdy je pokožka po dlouhé zimě náhle odkryta slunečním paprskům, vyvolat ji může i sluneční záření pronikající sklem. Při dalším vystavování slunci se příznaky mohou zhoršit a alergické reakce se pravděpodobně budou opakovat každý rok. Naštěstí není prokázáno, že by sluneční alegie souvisela s vyšším rizikem rakoviny kůže. Mezi nejčastěji postižené oblasti patří vnitřní strana paží, hrudník a méně často i obličej. Výskytu sluneční alergie lze předcházet používáním sluneční ochrany, omezením pobytu na slunci, zejména mezi 11. až 15. hodinou, a oblečením, které chrání před slunečními paprsky. V případě závažných případů může pomoci tzv. profylaktická světelná terapie, také známá jako desenzibilizace, brzy na jaře. Znamená to, že pokožka je postupně vystavována UV záření s cílem posílit její snášenlivost vůči slunečnímu záření.
Další typy alergií, které mohou připomínat sluneční alergii
„Malorka akné“ – je způsobeno kombinací slunečního záření a některých složek kosmetických přípravků. Většinou postihuje ženy ve věku 25-40 let, z nichž mnohé během dospělosti trpěly akné. Příznaky jsou podobné sluneční alergii.
Fotoreakce – zánětlivé reakce vyvolané UV zářením po zcitlivění pokožky určitými látkami, které mohou být fototoxické (rostlinné složky) nebo fotoalergenní (léky, parfémy, barviva). Tyto kožní reakce se projevují jako svědící ložiska v místech vystavených světlu.
