HYPERPIGMENTACE : Co to je?

Pigmentové skvrny (hyperpigmentace) jsou poruchou tvorby nebo rozložení kožního pigmentu, při které dochází k místnímu ztmavnutí kůže. Charakter pigmentových skvrn se může výrazně lišit a jejich původ rovněž není možné jednoznačně určit.

---

Poruchy pigmentace jsou nejčastěji tvořeny základními typy fyziologických barviv – melaninem, hemoglobinem nebo karotenem. Hyperpigmentace mohou být též projevem jiných patologických jevů – nejčastěji metabolických onemocnění, která se mohou projevit poruchami tvorby a ukládání různých látek barevného charakteru (hemosiderin, bilirubin aj.). Tato onemocnění jsou však poměrně vzácná a s tímto typem poruch pigmentace se často nesetkáváme.

Nejčastěji řešenou poruchou pigmentace jsou melaninové hyperpigmentace.

Kožní pigment melanin je nejdůležitějším faktorem pro výslednou barvu kůže. Tvoří ho specifické buňky melanocyty v bazální vrstvě kůže – epidermis. Počet melanocytů je u všech lidí přibližně stejný, liší se však intenzita tvorby melaninu. Výchozí látkou pro tvorbu je aminokyselina tyrozin, která je řadou metabolických pochodů přeměňována na melanin. Podle stupně pigmentace se pak následně určuje fototyp pokožky. U vyššího fototypu je také vyšší riziko hyperpigmentací.

Podle původu lze melaninové hyperpigmentace rozdělit na vrozené a ziskané :

Vrozené hyperpigmentace se projevují jako pihy. Jsou geneticky podmíněné a vyskytují se zejména u rusovlasých nebo světlovlasých jedinců(tzv. keltský typ). Typicky se vyskytují v centrální části obličeje, na pažích, dekoltu nebo zádech.

Získané hyperpigmentace mohou být ohraničené nebo difúzní ( např.u endokrinních onemocnění ) Tzv. sekundární hyperpigmentace vznikají na podkladě známé příčiny, např. mechanické(tj. v místě tlaku oblečení, např.pásku), tepelné(kontakt s horkými tělesy) aj.Melaninové hyperpigmentace častěji postihují osoby s vyšším fototypem. Nejčastěji se vyskytují u žen středního věku, jejich výskyt ale stoupá i u mužů (muži je však obvykle nepovažují za závažný kosmetický problém).

Hyperpigmentace obvykle nemá jednu vyvolávající příčinu, ale jedná se o komplexní děj. Časté je tzv. chloasma, které je vyvolané kombinací UV záření a hormonálních výkyvů (těhotenství, užívání antikoncepce),používání některých kosmetických prostředků (např. krémů a parfémů) nebo užívání některých léků.
Změna pigmentace ( ztmavnutí kůže) se vyskytuje až u 10 – 20 % žen v aktivním věku užívajících antikoncepci, proto právě tato skupina žen by měla věnovat velkou pozornost prevenci. V důsledku stárnutí kůže a chronické expozice UV záření vznikají drobné ohraničené skvrny na rukou, předloktí a v obličeji, kterým říkáme stařecké skvrny.
Pozorujeme je přibližně od 40 let věku.

Prevence:

– Fotoprotekce – tj. vyhýbání se slunečnímu záření, zejména na jaře a v létě (u citlivých osob celoročně)
– Zamaskování neboli kamufláž -tj. barevný make-up a krémy s vysokým SPF (fotoprotektivní krémy)

Léčba:

Bělení pigmentových skvrn

Bělení pigmentových skvrn je vždy dlouhodobou záležitostí, která vyžaduje pravidelné ošetřování a stále dodržování pravidel ochrany proti slunečnímu záření.

V roce 1961 se k bělení pigmentových melaninových skvrn začal používat hydrochinon. Hydrochinon blokuje klíčový enzym přeměňující tyrozin na výchozí prekurzor melaninu, dihydroxyfenylalanin (DOPA). Vzhledem k mechanizmu účinku však nedokáže vybělit již vytvořený pigment, ale zamezuje jeho nové tvorbě. Bělící přípravky tohoto typu proto musíme používat dlouhodobě. Zkušenosti však ukázaly, že hydrochinon může blokovat tvorbu pigmentu i v místech vzdálených cílené aplikaci a způsobovat tak nedostatečnou pigmentaci na jiných místech. Krom toho, při dlouhodobé aplikaci hydrochinonu může dojít k paradoxnímu ztmavnutí míst aplikace (tzv. exogenní ochronóza).Proto je používání hydrochinónu v bělících krémech od roku 2000 v Evropské unii zakázáno, v Čechách se však je možné setkat s přípravky individuálně dovezenými z USA, kde tato látka zakázaná není.

Látkou podobnou hydrochinonu (s podobným mechanizmem účinku) je arbutin. Jedná se o extrakt z brusinek, ostružin nebo moruší. Má také selektivní působení na melanocyty a účinně blokuje tvorbu melaninu. Používá se v současné době jako bezpečná náhrada hydrochinonu.

Další možností je tvz. chemický peeling.
Při této metodě dochází k rozrušení nejvrchnější části pokožky, při kterém dochází i k odstranění výše uložených melanocytů. Neodstraňuje však hlouběji uloženou pigmentaci. Provádí se působením některých kyselin, jako např.AHA, kyseliny glykolové, salicylové nebo trichlóroctové. Výsledkem je vybělení pigmentových skvrn,odstranění nerovnoměrných zabarvení , regenerace a vyhlazení pleti. Pouze některé přípravky jsou vhodné k domácímu použití, ve většině případů musí ošetření provádět lékař. Při příliš agresivním postupu hrozí riziko poškození i hlubších vrstev pokožky.

Z fyzikálních metod se využívá tzv. intenzivní pulzní světlo(IPL) nebo speciální lasery. Intenzivní pulzní světlo vede k tzv. fotorejuvenaci – omlazení pokožky a obecně k odstranění nežádoucích kosmetických vad. Specificky působící lasery využívají přednostního vychytávaní energie laserového paprsku pigmentem zbarvenými buňkami.
Dochází tak k selektivní fototermolýze, která odstraňuje zbarvení buněk.

Při všech metodách léčby je však základem denní používání krému a ochrana před slunečním zářením.