To, že sluneční záření nám nevykouzlí na tváři jen úsměv, ale má i negativní dopady na pokožku, není žádnou novinkou.
Osobně miluji dny prozářené sluncem, ale po té, co jsem si prodělala problémy s ekzémem na obličeji, musím být na sluníčko mnohem opatrnější a chránit se mnohem více než předtím. Zdravá pokožka si se slunečním zářením poradí lépe, ale u té problematické může snadno dojít k podráždění. A odjíždět z dovolené s ošklivou vyrážkou po sluníčku se nikomu nechce.
Věřte, že to není nic hezkého, sama jsem to zažila po jednom večerním běhání před západem slunce, kdy jsem si sice obličej namazala opalovacím krémem, ten ale nevydržel při zpocení a druhý den jsem se probudila s pletí jako ropucha. Ztvrdlá zduřelá pokožka s puchýřky není nic hezkého na pohled ani dotek. Druhý den jsem musela hned ke kožní lékařce, která mi předepsala krém s kortikoidy. Do dvou týdnů byla vyrážka pryč a od té doby si na slunce dávám extra pozor. Chráním si pleť raději celoročně a neznamená to, že se kvůli krémům neopálím a jsem bílá jak stěna. To je zase nějaký mýtus. Abyste nedopadli jako já a nemuseli pak kvůli ekzému brát dokonce až antibiotika, raději si přečtěte následující řádky.
Jak chránit pleť před sluníčkem – Jana Pavlovcová
Co to vlastně je sluneční záření?
Sluníčko je zdrojem veškeré energie. U rostlin pomáhá k fotosyntéze a růstu, u člověka je pak nenahraditelným zdrojem vitamínu D, který je pro lidské tělo nezbytný. Důležité je ale zachovávat vždy správnou míru slunečního záření.
Sluneční záření se skládá ze spektra paprsků o různých vlnových délkách. Viditelné záření má vlnovou délku 400-700 nm, zatímco neviditelné ultrafialové (UV, které se pak ještě rozlišuje na UVA, UVB a UVC) záření má kratší vlnovou délku (280-400 nm), a neviditelné infračervené záření delší vlnovou délku (700 nm – 1 mm). Záření delších vlnových délek, viditelné a infračervené záření, je schopno pronikat hlouběji do kůže, je však méně pravděpodobné, že způsobují její poškození.
Krátkovlnné UV záření, které působí na kožní buňky, vyvolává vysoce reaktivní volné radikály. Volné radikály (nadbytečné molekuly kyslíku) poškozují kožní buňky. Čím je poškození závažnější, tím je větší riziko vzniku alergických reakcí, vyrážek, vrásek, chronických poškození až po rakovinu kůže.
UV záření se vyskytuje ve třech formách, ultrafialové záření A (UVA), ultrafialové záření B (UVB) a ultrafialové záření C (UVC):
- UVB přináší energii, kterou pokožka potřebuje k tvorbě vitamínu D, ale zároveň je příčinou spálení pokožky a přímého poškození DNA.
- UVA také přispívá k poškození pokožky a k jejímu předčasnému stárnutí
- UVC zablokuje zemská atmosféra, takže se na pokožku nedostane.
Kolik množství slunečních paprsků je akorát
Množství UV záření, kterému jsme vystaveni závisí na mnoha faktorech. Nejzákladnější je roční období, ve kterém se nacházíme. V létě je sluneční záření nejsilnější, stejně jako během poledne, oproti ránu a večeru, kdy slunce již nemá takovou sílu. Pak také nadmořská výška. Čím výše se nacházíme nad mořem, tím větší sílu paprsky mají. Proto se doporučuje používat ochranný faktor na horách i během zimy. Bez něj se při lyžování spálíte velmi snadno a je jedno, že je kolem vás teplota pod bodem mrazu.
Jak chránit pleť před sluníčkem – Jana Pavlovcová
Jak dlouho můžeme být vystaveni slunečním paprskům bez ochrany záleží také na tom, jaký jsme fototyp. Ten určuje barva našich vlasů, očí, pokožky. Ale nezapomínejte, že se délka slunění vždy odvíjí i od ročního období, země, kde se nacházíme, denní doby a zda jsme pod přímým světlem, nebo v polostínu. Středoevropský typ je zpravidla fototyp 2.
Pokud např. jedete na první letní dovolenou a do té doby u nás doma nebylo příliš slunečných dnů, zabalte si s sebou pro první dny raději nejsilnější ochranný faktor 50. Pokožka není na sluníčko zvyklá, a tak se snadno spálíte. Zvolte raději krém, který je voděodolný a pro sportovní aktivity sáhněte po takovém, který vydrží i na zpocené pokožce. A jedna zlatá rada platí vždy, mažte se raději pořád, chráníte svou pokožku nejen před spálením, ale hlavně před možným vznikem rakoviny kůže. Sledujte pravidelně svoje znaménka a pokud některé bude vypadat podezřele, nechte si ho pro jistotu vyšetřit u lékaře.
Jak chránit pleť před sluníčkem – Jana Pavlovcová
Jak chránit pleť před sluníčkem – Jana Pavlovcová
Co dělat, když se spálím?
Stejně jako se to během sportu nebo o dovolené stalo mě, může se i vám snadno stát, že se i tak na sluníčku spálíte. Třeba během opalování, kdy se sice mažete ochranným krémem s SPF faktorem, ale během toho zaspíte a trávíte tak na sluníčku delší dobu, než je vhodné. Nebo právě při sportu, kdy se namazaní otřete do ručníku nebo kapesníku a setřete z pokožky vrstvu potu i s ochranným krémem. Co dělat, když je pokožka po slunečním záření podrážděná? Opláchněte ji studenější nebo vlažnou vodou, abyste odstranili všechen pot, slanou vodu nebo nečistoty. Horké vodě se vyhněte, pokožku by ještě víc rozdráždila.
Začervenalé místo šetrně osušte jemným ručníkem nebo tkaninou, která saje vlhkost. Přikládejte, nedrhněte. Postižená místa namažte zklidňujícím krémem. Skvělý je z mojí praxe jakýkoliv přípravek s panthenolem, který zarudlou spálenou pokožku zklidní, zmírní její přecitlivělost a pomáhá ji v hojení, kdy se začne tvořit nová vrstva zdravé kůže. Super jsou i produkty s hydratačním aloe vera, které má skvělé regenerační účinky. Pokud při ruce zrovna nemáte ani jedno, vyzkoušejte bílý jogurt nebo vaječný bílek. Poslouží na zklidnění jako rychlá záchrana. Spálená místa mazejte pravidelně, dokud nezmizí zarudnutí a nezacelí se novou vrstvou zdravé pokožky.
Jak chránit pleť před sluníčkem – Jana Pavlovcová
