To, že sluneční záření nám nevykouzlí na tváři jen úsměv, ale má i negativní dopady na pokožku, není žádnou novinkou.
Osobně miluji dny prozářené sluncem, ale po té, co jsem si prodělala problémy s ekzémem na obličeji, musím být na sluníčko mnohem opatrnější a chránit se mnohem více než předtím. Zdravá pokožka si se slunečním zářením poradí lépe, ale u té problematické může snadno dojít k podráždění. A odjíždět z dovolené s ošklivou vyrážkou po sluníčku se nikomu nechce.
Věřte, že to není nic hezkého, sama jsem to zažila po jednom večerním běhání před západem slunce, kdy jsem si sice obličej namazala opalovacím krémem, ten ale nevydržel při zpocení a druhý den jsem se probudila s pletí jako ropucha. Ztvrdlá zduřelá pokožka s puchýřky není nic hezkého na pohled ani dotek. Druhý den jsem musela hned ke kožní lékařce, která mi předepsala krém s kortikoidy. Do dvou týdnů byla vyrážka pryč a od té doby si na slunce dávám extra pozor. Chráním si pleť raději celoročně a neznamená to, že se kvůli krémům neopálím a jsem bílá jak stěna. To je zase nějaký mýtus. Abyste nedopadli jako já a nemuseli pak kvůli ekzému brát dokonce až antibiotika, raději si přečtěte následující řádky.
Co to vlastně je sluneční záření?
Sluníčko je zdrojem veškeré energie. U rostlin pomáhá k fotosyntéze a růstu, u člověka je pak nenahraditelným zdrojem vitamínu D, který je pro lidské tělo nezbytný. Důležité je ale zachovávat vždy správnou míru slunečního záření.
Sluneční záření se skládá ze spektra paprsků o různých vlnových délkách. Viditelné záření má vlnovou délku 400-700 nm, zatímco neviditelné ultrafialové (UV, které se pak ještě rozlišuje na UVA, UVB a UVC) záření má kratší vlnovou délku (280-400 nm), a neviditelné infračervené záření delší vlnovou délku (700 nm – 1 mm). Záření delších vlnových délek, viditelné a infračervené záření, je schopno pronikat hlouběji do kůže, je však méně pravděpodobné, že způsobují její poškození.
Krátkovlnné UV záření, které působí na kožní buňky, vyvolává vysoce reaktivní volné radikály. Volné radikály (nadbytečné molekuly kyslíku) poškozují kožní buňky. Čím je poškození závažnější, tím je větší riziko vzniku alergických reakcí, vyrážek, vrásek, chronických poškození až po rakovinu kůže.
UV záření se vyskytuje ve třech formách, ultrafialové záření A (UVA), ultrafialové záření B (UVB) a ultrafialové záření C (UVC):
- UVB přináší energii, kterou pokožka potřebuje k tvorbě vitamínu D, ale zároveň je příčinou spálení pokožky a přímého poškození DNA.
- UVA také přispívá k poškození pokožky a k jejímu předčasnému stárnutí
- UVC zablokuje zemská atmosféra, takže se na pokožku nedostane.