MUDr. TEREZA HODYCOVÁ
PSYCHOTERAPEUT


ALŽBĚTA KROVOVÁ
DERMATOLOG

MUDR. TEREZA HODYCOVÁ

Lékařka, psychoterapeutka, lektorka

Profesně se věnuje psychoterapeutické práci se zaměřením na psychosomatiku a pořádá workshopy se zdravotní tematikou pro veřejnost a firemní klienty. Má dlouholeté zkušenosti s vedením workshopů pro prevenci civilizačních onemocnění, redukci stresu a syndromu vyhoření, seminářů se zaměřením na psychosomatické principy zdraví a nemoci i s individuálním poradenstvím. Ve své současné práci uplatňuje zkušenosti také z praxe v klinické medicíně i v korporátním sektoru. www.terezahodycova.cz

Kůže jako fyzická i symbolická hranice mezi „JÁ“ a okolím

Kůže je největším a naprosto unikátním orgánem z pohledu jak medicínského, tak – pro někoho možná překvapivě – psychologického a psychosomatického.


Pojďme se blíže podívat na základní principy, které jsou s kůží spojeny. Zkusme se nad nimi zamyslet nejen z pohledu hmoty a biologie, ale i z pohledu symbolického.Jaká témata, programy a vzorce chování mohou defekty na kůži zobrazovat?

Kůže má mnoho fyziologických funkcí i psychologických souvislostí s životními tématy. Podívejme se na některá z nich blíže.

Kůže má významnou smyslovou funkci – vnímáme jí teplo, chlad a spousty dalších kvalit jako je svědění, pálení, bolest, šimrání i sexuální vjemy. Jak je tedy vidět, kůže nám zprostředkovává nemálo příjemných prožitků a slastí, ale také spousty trápení. Mnoho z těchto symptomů může poukazovat na nezpracované či vytěsňované psychické obtíže aktuálního života.

Specifikem kůže je fakt, že je kompletně viditelná. Tím se liší od ostatních orgánů, které jsou uloženy uvnitř těla. Má tedy velký vliv na náš vzhled a celkovou prezentaci naší osoby (a osobnosti) navenek. Navíc odráží také naše aktuální pocity. Všichni známe situace, že ať se sebevíce snažíme zakrýt své skutečné rozpoložení, kůže nás prozradí zčervenáním, nebo naopak zblednutím, husí kůží, nadměrným pocením nebo ježením chlupů. V tomto ohledu má kůže velký vliv na společenské zařazení a vztahy, neboť defekty na kůži jsou vnímány jako něco podřadného, společensky nepřijatelného. Péče o pokožku má mnohdy za cíl přesvědčit okolí o své ceně a zvýšit si tím i pocit vlastní hodnoty. Naopak vady na kůži mohou způsobovat pokles sebevědomí a řadu psychických problémů. Bohužel tato souvislost funguje obousměrně – tedy, pokud někdo trpí psychickým přetížením v jakékoli oblasti, velmi často se začnou projevovat nějaké změny na kůži, např. kopřivka, exémy, akné ad.

Zajímavé je si také uvědomit, že souvislost mezi psychikou a kůží je slyšet v mnohých vžitých přirovnáních a rčeních. Např. někdo má hroší kůži, jiný bledne závistí nebo se červená studem. Všichni víme, co znamená, když se necítíme ve své kůži nebo když můžeme vyletět z kůže. Dokážeme procítit, jak silné je něco, co se nám vryje pod kůži nebo když jdeme se svou kůží na trh.

Velkým životním tématem, které souvisí s kůží, je komunikace a kontakt s druhými lidmi. Skrze kůži se dotýkáme sami sebe ale i druhých. A skrze kůži se také druzí lidé (a nemusí to být jen lidé) dotýkají nás. Hmatové vjemy jsou těmi prvními v životě člověka, přes které dítě vnímá přátelskost či nepřátelskost okolního světa a reaguje na případné problémy emoční atmosféry kolem něj. Význam tělesného doteku přetrvává celý život. Je prokázáno, že dotekem se uvolňuje hormon oxytocin, který upevňuje sociální vazby mezi blízkými lidmi – matkou a dítětem, partnery i blízkými přáteli. V psychické rovině je dotek také velmi silným impulzem k emočnímu prožívání. Vezměme si slovní spojení „dotknout se někoho“ v oblasti vztahů a komunikace. Znamená to, že jsme nějakým chováním či slovy nepříjemně zasáhli city druhého člověka. Pokud se na tuto záležitost podíváme psychosomatickým pohledem, mohou nám defekty na kůži zobrazovat, že se nás někdo nebo něco negativně dotýká a my se snažíme daný problém ignorovat nebo vytěsnit. Ne nadarmo se říká třeba: „z toho chlapa mám osypky“. Kontakt s takovým člověkem je velmi nepříjemný, něčím se dotýká našeho citového prožívání.

Komunikace a kontakt s druhými lidmi

Komunikace a kontakt s druhými lidmi

Hranice

Všechny principy, které jsem zmínila v předcházejícím textu, jistým způsobem souvisí s tématem hranic. Je zřejmé, že kůží je ohraničeno naše tělo. Vytváří tak hranici našeho vnitřního prostředí a odděluje ho od prostředí vnějšího. Tuto funkci můžeme vnímat jako ochranu proti škodlivým vlivům zvenčí, ale také jako ohraničení naší osobnosti. Kůže pak poskytuje informaci, kdo jsem já. V této souvislosti se mohou zhoršovat onemocnění kůže v situacích, kdy je naše identita nějak narušena, nemáme dostatek prostoru pro sebe, cítíme se ohrožovaní nějakými vnějšími situacemi. Opačným principem je, že se snažíme před vnějším světem utajit některé části naší osobnosti. Dít se tak může vědomě, ale častěji na nevědomé úrovni. Kůže pak symbolicky zobrazuje tento vnitřní konflikt. Psychosomatika často dává do souvislosti projevy akné a vnitřně potlačovanou pudovost člověka. Příkladem může být dospívající chlapec, který se bojí své nově objevené sexuality a snaží se ji před okolím skrývat, aby se necítil zahanben, aby ho někdo v této oblasti psychicky nezranil.

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že zdraví kůže souvisí s mnoha faktory – se stravou, sportem, odpočinkem, s genetickými dispozicemi, stresovou zátěží a dalšími. Identifikovat jednoznačnou příčinu lze jen ve velmi málo případech. Berte tedy psychosomatické pohledy, které jsem se snažila nastínit, jako inspiraci, jak o potížích s pletí lze také přemýšlet. V dalších pokračováních tohoto článku se zaměříme na některé psychosomatické principy podrobněji a nastíním prakticky, jak s nimi lze svépomocí pracovat.

SOUVISEJÍCÍ PŘÍSPĚVKY