Vyzrajte nad akné
AKNÓZNÍ POKOŽKA
ATOPICKÁ POKOŽKA
Krásná pokožka
CITLIVÁ POKOŽKA
DĚTSKÁ POKOŽKA
SUCHÁ POKOŽKA
VLASOVÁ POKOŽKA
foto jitka

MUDr. Jitka Kapounová

Dermatolog

Po absolvování 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 2010 nastoupila na kožním oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Při mateřské a rodičovské dovolené pracovala v soukromé kožní ambulanci Sanoderm Praha, kde působí dodnes. V ordinaci se zabývá celým spektrem kožních a venerologických onemocnění. Zároveň vykonává drobné chirurgické a estetické zákroky.

Pravidelně se účastní odborných konferencí a seminářů.

Plenková dermatitida, příčiny a léčba

Plenková dermatitida patří mezi nejčastější kožní onemocnění dětí nosících pleny. Většina rodičů se tak s tímto onemocněním u přebalování svých dětí setká. Plenková dermatitida patří mezi takzvané kontaktní iritační (toxické) dermatitidy. Nazýváme ji také jako opruzeniny a zapářku. Postihuje oblast hýždí, zevního genitálu, horní části stehen a podbřišku. Kožní záhyby bývají zpočátku ušetřeny, ale při protrahovaném onemocnění se časem podráždění projevuje i zde.


Na vzniku se podílí vlhké prostředí pod plenkou, zapocení, přítomnost moči a stolice, tření plenky o kůži, nevhodná kosmetika a nedostatečná hygiena.
Plenka přirozeně zahřívá kůži pod ní a dochází tak ke zvýšenému pocení. Vlhká pokožka je náchylnější k poškození vlivem tření plenky o kůži. Tření a oděrky vznikají při běžném pohybu dítěte. Rozkládající se moč a stolice svými rozkladovými produkty narušují pokožku a zároveň přispívají k pomnožení bakterií a kvasinek. Delší pobyt v pomočené plence opět zvyšuje vlhkost kůže.
K výraznějšímu zhoršení dochází při průjmovém onemocnění.

Jak se plenková dermatitida projevuje?

Pozorujeme začervenání v oblasti zevního genitálu a hýždí. Zarudnutí je nejvíce patrné na vystouplých částech, tedy těch, které jsou v těsném kontaktu s plenou – hýždě, šourek u chlapečků a velké stydké pysky a stydký pahorek u děvčátek. Záhyby bývají zpočátku ušetřeny. Někdy je zarudnutí více patrné v místě okrajů plenky, tedy kolem stehen a v podbřišku. U těžších forem plenkové dermatitidy nacházíme i drobné eroze, mokvání, macerace, pupínky v okrajích a bělavý povlak. Většina těchto komplikací je již způsobena bakteriální a kvasinkovou nástavbou. Těžší forma plenkové dermatitidy může být pro dítě bolestivá.

Jak ošetřovat dítě s plenkovou dermatitidou?

Základem je snížit vlhkost kůže a omezit tření v postižené oblasti. Toho docílíme především vhodně zvolenou velikostí plenky a častou výměnou plen. Frekvence výměny se řídí podle vylučování dítěte. Novorozenec močí velmi často, až 20x za 24 hodin. Plenu tak zpočátku měníme až 12x za den, nejlépe před a po kojení. Starší děti již tak často nemočí. Objem moči je ale větší a proto bychom neměli nechávat dítě v počůrané plence příliš dlouho. Frekvence výměny plenky u ročního dítěte by měla být 6-7x za den. Samozřejmostí by měla být výměna pleny po stolici. Ta je pro kůži dítěte nejagresivnější.

Pleny můžeme používat látkové i jednorázové. Jednorázové jsou v současnosti velmi šetrné a skutečně udržují zadeček dítěte v suchu, ale i tak nesmíme dítě ponechávat v plence příliš dlouho, pokud víme, že je pomočené. Látkové pleny je nutné důkladně vyprat, bez aviváže. Na změkčení látky je dobré pleny sušit v sušičce.

Při protrahované plenkové dermatitidě neuškodí změna značky plenek, výměna za látkové plenky či naopak.
V teplém prostředí necháváme děťátko co nejčastěji bez plenek.
Po stolici omýváme zadeček vlhkou žínkou. Při běžném přebalení můžeme použít i vlhčené ubrousky s bavlnou pro citlivou pleť. Dobrou službu při výraznějším zarudnutí udělají obklady z černého čaje, řepíku či slabě růžový roztok hypermanganu. Po zaschnutí je vhodné na kůži v tenké vrstvě aplikovat ochranný krém, nejčastěji ve formě pasty s oxidem zinečnatým, přídavkem rybího tuku a dalších protizánětlivých látek. V počátečním stadiu opruzenin postačuje krém s panthenolem, vitaminem E a zinkem.


Při těžším průběhu plenkové dermatitidy jsme nuceni sáhnout po přípravcích s obsahem antimykotik. V tomto terénu totiž dochází k pomnožení kvasinek. Většina těchto produktů je volně dostupných v lékárně ve formě krému nebo pasty. Projevy mažeme 2x denně alespoň 14 dní.
Závažnější zánět je někdy nutné zklidnit krátkodobým použitím kortikoidního krému. Tyto mastičky jsou na předpis lékaře. Vhodná je i kombinace s lokálním antibiotikem či antimykotikem.
Zlepšení není patrné ihned a i při poctivém dodržování všech režimových opatřeních k němu může dojít až za několik dní i týdnů.
Mírné formy plenkové dermatitidy většinou zvládnou rodiče sami s pomocí volně dostupných přípravků, ale při dlouhém trvání je vhodné navštívit pediatra či kožního lékaře. Opruzeniny jsou pro děti velmi nepříjemné, až bolestivé, mohou narušovat spánek i bránit v bezbolestném pohybu dítěte.

SOUVISEJÍCÍ PŘÍSPĚVKY