
Plenková dermatitida patří mezi nejčastější kožní onemocnění dětí nosících pleny. Většina rodičů se tak s tímto onemocněním u přebalování svých dětí setká. Plenková dermatitida patří mezi takzvané kontaktní iritační (toxické) dermatitidy. Nazýváme ji také jako opruzeniny a zapářku. Postihuje oblast hýždí, zevního genitálu, horní části stehen a podbřišku. Kožní záhyby bývají zpočátku ušetřeny, ale při protrahovaném onemocnění se časem podráždění projevuje i zde.
Na vzniku se podílí vlhké prostředí pod plenkou, zapocení, přítomnost moči a stolice, tření plenky o kůži, nevhodná kosmetika a nedostatečná hygiena.
Plenka přirozeně zahřívá kůži pod ní a dochází tak ke zvýšenému pocení. Vlhká pokožka je náchylnější k poškození vlivem tření plenky o kůži. Tření a oděrky vznikají při běžném pohybu dítěte. Rozkládající se moč a stolice svými rozkladovými produkty narušují pokožku a zároveň přispívají k pomnožení bakterií a kvasinek. Delší pobyt v pomočené plence opět zvyšuje vlhkost kůže.
K výraznějšímu zhoršení dochází při průjmovém onemocnění.
Jak se plenková dermatitida projevuje?
Pozorujeme začervenání v oblasti zevního genitálu a hýždí. Zarudnutí je nejvíce patrné na vystouplých částech, tedy těch, které jsou v těsném kontaktu s plenou – hýždě, šourek u chlapečků a velké stydké pysky a stydký pahorek u děvčátek. Záhyby bývají zpočátku ušetřeny. Někdy je zarudnutí více patrné v místě okrajů plenky, tedy kolem stehen a v podbřišku. U těžších forem plenkové dermatitidy nacházíme i drobné eroze, mokvání, macerace, pupínky v okrajích a bělavý povlak. Většina těchto komplikací je již způsobena bakteriální a kvasinkovou nástavbou. Těžší forma plenkové dermatitidy může být pro dítě bolestivá.
Jak ošetřovat dítě s plenkovou dermatitidou?
Základem je snížit vlhkost kůže a omezit tření v postižené oblasti. Toho docílíme především vhodně zvolenou velikostí plenky a častou výměnou plen. Frekvence výměny se řídí podle vylučování dítěte. Novorozenec močí velmi často, až 20x za 24 hodin. Plenu tak zpočátku měníme až 12x za den, nejlépe před a po kojení. Starší děti již tak často nemočí. Objem moči je ale větší a proto bychom neměli nechávat dítě v počůrané plence příliš dlouho. Frekvence výměny plenky u ročního dítěte by měla být 6-7x za den. Samozřejmostí by měla být výměna pleny po stolici. Ta je pro kůži dítěte nejagresivnější.
Pleny můžeme používat látkové i jednorázové. Jednorázové jsou v současnosti velmi šetrné a skutečně udržují zadeček dítěte v suchu, ale i tak nesmíme dítě ponechávat v plence příliš dlouho, pokud víme, že je pomočené. Látkové pleny je nutné důkladně vyprat, bez aviváže. Na změkčení látky je dobré pleny sušit v sušičce.
Při protrahované plenkové dermatitidě neuškodí změna značky plenek, výměna za látkové plenky či naopak.
V teplém prostředí necháváme děťátko co nejčastěji bez plenek.
Po stolici omýváme zadeček vlhkou žínkou. Při běžném přebalení můžeme použít i vlhčené ubrousky s bavlnou pro citlivou pleť. Dobrou službu při výraznějším zarudnutí udělají obklady z černého čaje, řepíku či slabě růžový roztok hypermanganu. Po zaschnutí je vhodné na kůži v tenké vrstvě aplikovat ochranný krém, nejčastěji ve formě pasty s oxidem zinečnatým, přídavkem rybího tuku a dalších protizánětlivých látek. V počátečním stadiu opruzenin postačuje krém s panthenolem, vitaminem E a zinkem.